Horský hřeben na Trojhalí

V sobotu 10. a neděli 11. října. 2015 se v Trojhalí uskutečnilo 6. kolo Rock Point Českého poháru v boulderingu - lezení provozované bez lana. Lze jej provádět na malých skalních blocích nebo nízkých skalách několik metrů nad zemí i umělých stěnách. V současnosti prožívá sport velký boom - přijatelný je totiž pro začínající zájemce, zabrat dá i profesionálům, napínavý je i pro diváky.

 

Sport jako výzva

„Je to technicky, silově i psychicky náročný adrenalinový sport,“ říká pan Kozelka, vzezřením drsný a svalnatý muž ošlehaný větrem, jeden z hlavních pořadatelů závodu, kterému je disciplína lezení koníčkem i obživou: učí totiž lézt a pořádá do hor různě obtížné výstupy. „Má i titul horského vůdce, což je ta nejvyšší kvalifikace v lezecké branži,“ říká o svém kolegovi pan Žák, který se pořádáním lezeckých pohárů zabývá také. Je hlavním „motorem“ projektu lezenidoskol.cz, kterým chce přiblížit tento návykový sport i dětem. Tento „guru zakladatel“ vyprojektoval a postavil lezeckou stěnu ve Slaném, kde bydlí, a teď pořádá kroužky a sportovní tábory pro děti.

 

Skoro jako na Annapurnu

Závodníci lezou na 20 m široké a 5 m vysoké lezecké stěně, která se intenzivně stavěla celý pracovní týden na krytém Náměstí. Žlutý objekt, seskládaný z dřevěných desek spojených pod různými úhly, opatřen různě barevnými oválnými chyty a „strukturami“, jak se nazývají kosodélné jehlany, po kterých se také leze, se pne až ke stropu haly. Je hlavním centrem pozornosti.

Organizátoři ze sdružení lezenidoskol.cz a pořadatelé z Českého horolezeckého svazu v sobotu od deseti hodnotili výkony dospělých, v neděli pak dětí v rámci Kinder Boulder Cupu.

„Závodu se účastní v sobotu dohromady 39 mužů a 13 žen,“ referují slečny pořadatelky, které samy lezou a výpomoc při pořádání závodů se jim stala zčásti i zaměstnáním. „Lidé se hlásili online i na místě, ale už jsme tušili, kolik asi závodníků bude, protože ti samí se pravidelně účastní soutěží pořádaných po celé republice,“ vysvětluje pan Žák, dvoumetrový muž, který se po letech basketbalu vydal na dráhu lezce. Odbíhá moderovat jednu z dalších mezidispiclín – výdrž ve visu na dřevěné kouli, pověšené na provaz za stropní konstrukce haly. „Pojďte se přihlásit,“ nabádá jednu z maminek – lezkyň, jejíž dcera leze v kroužku také. Chvíli nesouhlasí, ale pak se přece jen s dcerou přihlásí. Dřevěné koule poprášené magneziem přitahují pozornost, dvojce mezi sebou soutěží, je však pokročilý večer, čas na finále mužů.

Pokaždé jiná trasa

Jako při všech ostatních časovkách, stavěči přiběhnou ke zdi, a mezitím, co jsou závodníci za stěnou, v tak zvané „izolaci“, se staví na žluté stěně nová „cesta“. Stavěči změní polohy chytů a struktur, aby „cesty“, nebo-li bouldery na lezecké stěně byly postupně náročnější v každém dalším kole. Když na závodníka přijde řada, má jen 5 minut na to, aby vymyslel, jak poleze trasu přes chyty tak, aby se v limitu co nejrychleji dostal až k „topu“ – nejvyššímu chytu na stěně. Někteří si počínají vskutku jako Tarzani, mají gumové tělo. Jsou tací, co se na chytech neudrží, byť si ruce dostatečně zaprášili magnéziem, aby jim neklouzaly. Ale někteří zdolají vrchol jako nic, nahoře se pustí stěny a padají na žíněnku pod nimi. „Anooo“, tleská publikum, píská a podporuje. Pan Kozelka moderuje show. Své závodníky už zná, a tak o nich dodává zajímavosti: odkud přijeli, jak dlouho lezou. „Jan má nádherného pejska! Prosím o potlesk!“

 

Trénink se vším všudy

Jako na pravém horalském treku byla už pořádná zima - kolem pěti stupňů. Avšak závodníci i přesto soutěžili v krátkých rukávech a lehkých kraťasech či legínách. Inu, jako by trénovali na Himálaje. Určitě ale byli vybaveni termoprádlem, jaké prezentovaly mnohé ze stánků se speciálním horolezeckým oblečením a nezbytnými potřebami pro lezení jako cepíny a mačky. Nebo se možná snažili zahřát voňavou zelňačkou s chlebem, která se až do večerních hodin návštěvníkům i závodníkům kromě kávy, čaje a Birellu nabízela.

 

Velká návštěvnost

V průběhu závodů se na místě konání vystřídaly více než dvě tisícovky diváků; nejsilnější návštěvnost zaznamenalo sobotní klání, kdy akce probíhala současně s Oktobeerfestem, svátkem piva i hudby, kdy v okolí Trojhalí a Fora Nová Karolina stály desítky stánků s pivními pípami a gastrospecialitami. Zastřešené Náměstí bylo také zcela zaplněno hemžením, pokřiky i energickou hudbou. Akce nabídla i bohatý doprovodný program: v sobotu dopoledne probíhala lezecká exhibice na slack line ve výšce 10 m, děti mohly lozit na dětskou lezeckou stěnu, vyzkoušet zápasy v kostýmech obřího těla sumo bojovníka či skládat hlavolamy. Někteří dospělí se odhodlali na drytooling - lezení po stěně s použitím cepínů a maček. Z mnohých hloučků bylo patrné, že se shází staří známí – lezci. „Přišli jsme se podívat na naše hezké lezkyně, jsme tady celý den,“ říká jeden z mladých návštěvníků.

Čas se chýlí ke konci sobotního dne, vše se již připravuje pro nedělní dětské závody. „Všichni účastníci dostali tričko, finalisté i mikiny od generálního sponzora Rockpointu. A vítězové celého seriálu Českého poháru kromě trofejí dokonce i finanční výhry,“ uvádí pan Žák. Návštěvníci pomalu odcházejí pokračovat na Oktobeerfest nebo domů.

 

Kinder Boulder cup

Neděle od dopoledne byla věnována dětem: podle věku lezou děti v kategoriích od sedmi do dvanácti let. Každé dítě má papír s tabulkou, do které rozhodčí zaznačují, co dítě slezlo a čeho dosáhlo – zda „topu“, tedy nejvyššího bodu nastaveného pro děti, nebo jen „zóny“, tedy jakéhosi mezivrcholu. Na několik boulderových cest mají všichni malí sportovci limit hodinu.

„Přišla jsem s dcerou, která už druhým rokem leze. Syn leze také, ale teď má vykloubený palec, tak snad příště,“ uvádí jedna z maminek. Kolem lezecké stěny je daleko živěji, než při závodech dospělých, protože děti chodí k různým částem zdi podle toho, jak je u které rozhodčí volno. „Pro vítěze v každé kategorii jsou připraveny tašky s dárky – samolepky, svítilny, sladké tyčinky, letáky,“ vyjmenovává pan Kozelka. „Příští rok tu bude snad více dětí, normálně je jich kolem sto padesáti, ale teď se to krylo se závody dětí v Olomouci,“říká.

I přesto se poslední závod seriálu v lezení povedl, ale už teď je třeba pracovat organizačně na dalších závodech. „Chtěli bychom to u nás dotáhnout i na mistrovství Evropy, ale jsou to veliké investice,“ uzavírá pan Kozelka. A my doufáme, že se v Trojhalí s lezci uvidíme i příští rok.

 

Mediální pozornost

Závody natáčela Česká televize. Záznam lezení dospělých bude odvysílán na ČT SPORT dne 15. 10., závody dětí pak 22.10. Vše bude k dispozici online - zároveň byl totiž zajištěn přímý přenos semifinále i finále prostřednictvím portálu http://vysilameonline.husnik-video.cz/ 

 

Pokud si myslíte, že by vás sport mohl zaujmout, zavítejte na server http://www.boulderzavody.cz/, pokud vás sport zaujal jako vhodná disciplína pro vaše ratolesti, můžete se o dalších možnostech informovat na www.lezenidoskol.cz „Poskytujeme školám po tři neděle malou stěnu. Škola ji může využívat ve svých hodinách tělocviku, a pokud se dohodneme, může si stěnu pořídit do svého vlastnictví a pořádat ve škole třeba lezecké kroužky," popisuje pan Žák princip této myšlenky, kterou se profesně zabývá.

Pokud vás sport zaujal, určitě je ve vašem okolí lezecká stěna, a když příští ročník nebudete mezi závodníky, tak alespoň mezi znalými diváky!