Kdo v sobotu a v neděli zavítal do Trojhalí, mohl se těšit ze sportovní nálady, kterou vyvolával 54. ročník Ostravského maratonu. V sobotu byla prezentace s doprovodným programem, v neděli se závodilo a doprovodný program pokračoval. V pozdním odpoledni se větrným dnem nesly výsledky. Vyhráli všichni, kdo se zúčastnili.

 

Sobotní registrace

Během soboty se od 12. hodiny až do večera přicházeli odprezentovat ti, kdo se registrovali online, i ti, kdo se přihlásili na poslední chvíli. Sešlo se více než na dva tisíce registrací různých věkových kategorií: ženy a muži 20+, 40+, 50+, muži i 60+. Speciální závody byly připraveny pro dětské závodníky a rodiny.

Sobotu doplňoval doprovodný program. Jednou z nejoblíbenějších atrakcí byly koloběžky, na kterých se vystřídali rodiče i děti, zorbing - veliké nafukovací koule, ve kterých děti hrály fotbálková utkání, obří horolezecká houpačka Big swing, která vynesla návštěvníky až do sedmimetrové výšky a pak je spustila volným pádem. Výstavu fotografií olympijských sportovců doprovázela i nabídka sportovního zboží se zaměřením na běžecké sporty. Od devíti večer se potom v rámci Floku promítal film z nejtěžšího běžeckého závodu světa - „Unbreakable – Western states 100“, který se odehrává v USA. Sobota tak byla předehrou běžecké neděle a měla za úkol navnadit na velký závod, protože, i když se neběželo, vše se kolem běhání točilo.

 

Nedělní závody

Od rána boural vítr závory a ze začátku se objevil mírný déšť, ale i přesto postupně vyběhl 9:30 půlmaraton na koloběžkách, v 10:00 maraton a půlmaraton, v 10:50 pak běžci na 5km, 10km a štafetový běh. Na konci každý, kdo dokončil závod, dostal medaili. „Běželi jsme celá rodina“, ozývá se z hloučku pěti tatínek, „Běželi jsme desítky i štafetu“. Kromě rodinných týmů byly ve štafetových závodech zastoupeny v hojné míře pracovní týmy, jako třeba kolektiv z Fakultní nemocnice Ostrava, nebo party přátel s názvy jako Běhny, Královská garda nebo Makové panenky.

Na slovo se zastaví pan Slowioczek, první z kategorie maraton 50+. „Běžím už sto první maraton,“ hlásí hrdě. Oslovuji i pana Pinďáka z kategorie 20+, který dobíhá druhý hned po prvním Martinovi Kučerovvi. „Běhám maratony asi šest let, běhával jsem na republice patnáctistovky.“ Doporučuje snídat před během banány, to podle něj kvalitnímu umístění pomáhá. „Pil jsem taky ionťáky a pak občerstvení po cestě“. Pro běžce byly připraveny sportovní nápoje, solené banány, musli tyčinky, čokolády a v doběhové zóně pak koláče a sušené maso.

 

Dobrovolníci

Podél trati s rozdáváním občerstvení i správným směrováním trasy pomáhalo asi osmdesát dobrovolníků a organizátorů, z nichž někteří byli z polského klubu Silesia Maraton Katowice. Někteří Poláci byli dokonce studenti univerzity, která uděluje kreditové zvýhodnění pro ty, kteří pomáhali celou akci spoluorganizovat. „Je to ale málo, osmdesát dobrovolníků na tak velké závody. V polském maratonu, který má méně závodníků, jsou jich na dvě stovky. Příští rok budeme dobrovolníky asi muset motivovat i finančně, popřípadě tím, že o maratonu bude větší povědomí, možná to naláká i více dobrovolníků,“ zamýšlí se paní Horčičková, ředitelka ostravského maratonu. Nutno však podotknout, že i přes jejich minimální počet se organizace zdařila.

 

Zajímaví sportovci

Koloběžkářka Kateřina Bambušková koloběžela. „Každý den z a do práce ujedu na koloběžce 12 kilometrů,“ prozrazuje. „Už rok se o sport zajímám, začala jsem se skládací koloběžkou, a pak mě zaujaly závody, chtěla jsem něco víc, a ta velká koloběžka je přesně ono.“ Také o tom Ostravský maraton je – motivovat k pravidelnému sportu i během všedních dní.

Oslovuji i velkého hrdinu – pana Stefana, Poláka, který je sice na vozíku, ale to mu nezabránilo přijet a jít půlmaraton o berlích. “Dělám to, protože mě to baví,“ říká, a spokojeně se zakusuje do řepného karbanátku, který se prodává v občerstvovací zóně. Mezi maratonci se objevili kromě Poláků a Slováků také Rakušané, Angličané, Indové, Maďarové, Japonec, Řek, Španělka i Fin, mnozí z nich se umístili ve vítězných pozicích v jedné z 21 kategorií.

 

Hlášení vítězů

Kolem 16 hodiny oznamuje moderátor hitrádia Orion Lukáš Hudeček výsledky. Z trampolín, houpačky, od stánků s oblečením, s Birely a Kofolou i z free zóny, kde se lidé a zejména běžci mohli nechat masírovat maséry ze sítě Masérna na Dlani, přicházejí lidé – sportovci i jejich rodinní příslušníci. Postupně si stoupají na stupínky vítězů. V kategorii mužů je dokonce znám nejstarší účastník – osmdesátiletý, svěže vypadající Jaroslav Gaman, který ve svých letech uběhl maraton. „Jsme národ Emila Zátopka, a protože nikdo osmdesátiletý neběžel, musel jsem se toho ujmout já,“ glosuje a přebírá cenu. Losuje se i tombola, dětská i dospělá, hlavní cenou je stylová koloběžka. Obě koloběžky nakonec získávají ti nejmladší účastníci, což podpoří davovou radost, že koloběžka padla náhodou těm pravým.

 

Příště jubileum

„Budeme tak týden, měsíc, vyhodnocovat, vytvoříme statistiky a zprávy pro sponzory, a pak se zase pustíme do dalšího ročníku, bude jubilejní, 55.,“ shrnuje Eva Horčičková, která je jinak trenérkou orientačního běhu a také se zabývá sportovním managementem.

Doufejme, že příští rok se vyvede maraton minimálně tak úspěšně, jako ten letošní. Děkujeme všem účastníkům a těšíme se příští rok!

 

Na fotografii je Eva Horčičková s moderátorem akce Lukášem Hudečkem z Hitrádia Orion